oblačno
ST 29.3.
7/16°
oblačno
ČT 30.3.
10/15°
jasno
PÁ 31.3.
6/19°

Historie města České Budějovice do 17. století

Pravděpodobně již v 6. století n. l. žily v této oblasti slovanské kmeny. Na počátku 13. století je prokázána existence menší osady na pravém břehu řeky, přibližně 1 km severně od soutoku Vltavy s Malší. Osada se podle svých majitelů, poměrně významného šlechtického rodu Budivojů, nazývala Budivojovice.

Založení města České Budějovice

Založení města České Budějovice - zvoleno bylo strategicky výhodné místo chráněné ze dvou stran řekami Vltavou a Malší. Na severní a východní straně chránil město z větší části uměle vybudovaný vodní kanál, Mlýnská stoka., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Roku 1265 zde založil král Přemysl Otakar II. (asi 1233 - 1278) v rámci posilování své moci v jižní části Čech nové královské město. Protože k tomu došlo téměř „na zelené louce“, mohli si projektanti dovolit vyměřit střed města a přilehlé ulice opravdu velkoryse. Velké čtvercové náměstí a pravoúhlá síť širokých ulic jsou dodnes ukázkovým příkladem moderního středověkého města severoitalského typu. Zvoleno bylo i strategicky výhodné místo chráněné ze dvou stran řekami Vltavou a Malší. Na severní a východní straně chránil město z větší části uměle vybudovaný vodní kanál, Mlýnská stoka. Zároveň probíhala i výstavba městského opevnění. Současně s městem byl založen dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, jež je nejstarší stavební památkou Českých Budějovic.

Jak je uvedeno výše, České Budějovice vznikly jako opora královské moci v jižních Čechách, a to zejména proti rozpínavému rodu Vítkovců (a později Rožmberků), kteří ve 13. století převážnou část jižních Čech ovládali. Právě jejich útokům muselo město v pozdějších letech opakovaně čelit a několikrát bylo dobýváním silně poškozeno.

České Budějovice za vlády Karla IV.

Ve 14. století docházelo k postupnému oslabování přímého vlivu krále na dění ve městě a moc zvolna přecházela do rukou měšťanů. Okolo poloviny 14. století král Karel IV. udělil Budějovicím několik důležitých výsad: v okruhu jedné míle okolo města bylo zakázáno vařit pivo a nesměli se zde usazovat žádní řemeslníci. A dále, všichni obchodníci museli na své cestě z Rakouska učinit povinnou zastávku v Budějovicích a nabídnout zde své zboží k prodeji. I díky těmto privilegiím se město počalo značně vzmáhat.

Za husitských bouří stály Budějovice na straně nepřátel kalicha, přesto na něj Jan Žižka se svým vojskem nikdy nezaútočil. Mohutný pás hradeb s baštami, dobudovaný na počátku 14. století, zřejmě budil i u tohoto obávaného vojevůdce značný respekt.

České Budějovice - Náměstí Přemysla Otakara II. při pohledu z Černé věže., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.V 15. a 16. století město České Budějovice i nadále bohatlo díky výnosnému obchodu se solí, pivovarnictví, podnikání v rybničním hospodářství a rybářství a také díky dolování stříbra v okolí dnešního Rudolfova (v letech 1569 až 1611 dokonce fungovala v Budějovicích mincovna). Prosperita se promítla hlavně do stavebního rozvoje města - měšťané přebudovávali svá obydlí na reprezentativní renesanční domy a byla vystavěna 72 m vysoká Černá věž.

České Budějovice vs. Rožmberkové

V historii vztahů mezi královskými Budějovicemi a mocnými Rožmberky lze nalézt celou řadu příkladů toho, jak si obě strany vzájemně škodily. Výjimkou se stal až poslední rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka (+1611). Přes vlastní finanční starosti nechal v Kutné Hoře zmincovat pověstný rožmberský stříbrný poklad a umožnil tak vyplatit a následně rozpustit pasovské vojsko. To po neúspěšném dobývání Prahy drancovalo jižní Čechy. Velkorysý Petr Vok tak de facto zbavil České Budějovice bezohledných pasovských žoldnéřů, kteří byli ve městě posádkou a neváhali si učinit cíl své dělostřelecké cvičné střelby z Černé věže.

Hospodářský rozkvět Budějovic zbrzdily dramatické události v první polovině 17. století: roku 1611 vpád pasovských vojsk a zejména pak třicetiletá válka v letech 1618 až 1648. České Budějovice se během třicetileté války staly hned dvakrát úkrytem českých korunovačních klenotů. Ty přitom byly uloženy a pečlivě střeženy v kostele sv. Mikuláše. Poprvé se tak stalo v letech 1633 až 1634 kdy v Praze „nebylo bezpečno“,a pak ještě jednou mezi roky 1634 a 1635.

Třicetiletá válka poznamenala Budějovice především hospodářsky, ale skutečná rána přišla z jiné strany: v roce 1641 vypukl ve městě obrovský požár, který zničil více než polovinu domů. Toto neštěstí však následně podnítilo novou výstavbu, dokladem čehož je mj. i první čistě barokní stavba v Budějovicích, kapucínský klášter s kostelem sv. Anny.