jasno
ÚT 23.7.
19/26°
jasno
ST 24.7.
21/27°
jasno
ČT 25.7.
20/31°

Historie města České Budějovice od 18. století

Na někdejší prosperitu se Budějovickým podařilo víceméně navázat až v následujícím 18. století. V té době vznikla honosná barokní radnice (1727-1730), Samsonova kašna, vodárna a před každou ze tří městských bran byla vztyčena socha. Důležitým momentem, jenž pozdvihl vzdělanost obyvatel města, byl příchod piaristů, kteří zde založili latinské gymnázium a piaristickou kolej. Významným okamžikem v dějinách města je i rok 1751, kdy se Budějovice poprvé staly správním centrem nově zřízeného Budějovického kraje. Císař Josef II. v rámci svých církevních reforem zrušil ve městě dva kláštery, současně ale v roce 1785 učinil České Budějovice sídlem biskupa.

České Budějovice v dobách průmyslové revoluce

České Budějovice - Nejstarší „nádražní budova“ kontinentální Evropy - původní stanice koněspřežky, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Zásadní změny přinesla městu průmyslová revoluce v 19. století. V letech 1827 až 1836 byla postavena koněspřežní železnice, jež spojila České Budějovice s rakouskými městy Linec (v roce 1832) a Gmunden (1836). Šlo o vůbec první železnici kontinentální Evropy. Přepravovalo se po ní především zboží, zejména pak (do Čech) sůl. O hospodářský rozkvět města se zasloužila i splavněná Vltava. Ta spolu s koněspřežkou vytvořila dopravní komunikaci, jež usnadnila přepravu zboží směrem ku Praze a dál na sever. To byl jeden z předpokladů pro rozvoj podnikání ve městě. Dokladem je např. vznik továrny Koh-i-noor Hardtmuth, vyrábějící ze směsi grafitu a jemného jílu tuhu do tužek. Budějovická „koňka“ sloužila svému účelu 40 let. V letech 1868-1874 pak bylo vybudováno moderní železniční spojení do Prahy, Vídně a Plzně.

Ke koloritu Českých Budějovic na přelomu 19. a 20. století patřily národnostní třenice mezi Čechy a Němci, jež místy přerůstaly až v konflikt. Typickým jevem té doby se stalo zakládání českých a německých spolků totožného zaměření, jež si pak vzájemně konkurovaly. Totéž se týkalo i průmyslových podniků. Národnostní soupeření mezi Čechy a Němci nechávalo „chladným“ pouze budějovický spolek vojenských veteránů Militär Veteranen Verein. Vypráví se, že na jednom ze svých slavnostních podniků v přírodě umístil nápis s heslem: My nejsme žádné Čechové / my nejsme žádné Němci / my jsme c. k. veteránové / rakouské vlastenci! Národnostní spory (dočasně) utichly až po skončení I. světové války v souvislosti se vznikem samostatného Československa.

České Budějovice a II. světová válka

15. března 1939 obsadili město nacisté a české úředníky okamžitě nahradila německá okupační správa. Starostou města se stal Němec, byla zřízena úřadovna gestapa. V roce 1942 okupanti barbarsky vyhodili do vzduchu zdejší synagogu. Na konci války, 23. a 24. března 1945, zažily Budějovice dva nálety amerických bombardérů, při kterých bylo zničeno mnoho domů a o život přišlo na 200 obyvatel. Konce války se Budějovičtí dočkali 9. května 1945, kdy do města vstoupila sovětská armáda. Američané se museli zastavit na demarkační linii na jihozápadním okraji města (Dlouhý most již nepřekročili). Následné poválečné vysídlení německých obyvatel se dotklo přibližně 7 500 osob, což představovalo cca 16 % obyvatelstva.

Rozvoj města České Budějovice v 2. pol. 20. století

České Budějovice - Kampus Jihočeské univerzity, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.V roce 1949 se České Budějovice stávají krajským městem, roku 1952 je jejich historické centrum vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V následujících desetiletích vzniklo zejména několik nových obytných čtvrtí, dále např. kulturní dům, městská plovárna a také řada objektů občanské vybavenosti. K zásadním změnám dochází po roce 1989 - rozvíjí se kultura a sport, narůstá turistický ruch, daří se modernímu průmyslu (Bosch, Madeta, Budvar aj.). V roce 1991 je založena Jihočeská univerzita. Současným významným projektem je přeměna bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic na letiště pro civilní dopravu (zprovoznění je plánováno na rok 2014).