zataženo
PO 20.5.
13/17°
zataženo, déšť
ÚT 21.5.
12/16°
zataženo
ST 22.5.
13/18°

Statutární město České Budějovice

Znak města České Budějovice
Vlajka města České Budějovice

Katastrální výměra: 55,56 km²
Počet obyvatel: 96 132 (2008)
Zeměpisná šířka: 48° 58' 29"
Zeměpisná délka: 14° 28' 29"

Magistrát města České Budějovice:
nám. Přemysla Otakara II. č. 1, 2
370 92 České Budějovice
tel.: +420 386 801 804
fax: +420 386 801 850
e-mail: posta@c-budejovice.cz
www.c-budejovice.cz

České Budějovice jsou správním, hospodářským a kulturním centrem jižních Čech. Stotisícové město v Českobudějovické pánvi je sídlem krajských úřadů, Jihočeské univerzity, založené v roce 1990, i řady středních škol. Proslulý je místní strojírenský a potravinářský průmysl, zvláště výroba piva, kancelářských a školních potřeb. V Budějovicích rovněž sídlí biskupství a mnoho vědeckých ústavů; najdeme tu i Jihočeské divadlo, muzeum nebo Komorní filharmonii. Navštívit lze též planetárium, galerie, knihovny či hvězdárnu na blízké hoře Kleti.

Historie města České Budějovice

Bezmála sedm a půl století nás dělí od počátku Českých Budějovic. Přemysl Otakar II. koupil od Čéče z Budivojic, vsi ležící severně od pozdějšího města, pozemky na soutoku Vltavy s Malší a roku 1265 založil město. Mělo se stát oporou královské moci proti jihočeskému šlechtickému rodu Vítkovců. I tehdy se vytyčovaly stavební přímky, a to dostal na starost zvíkovský purkrabí, rytíř zvaný německy Hirzo a česky Hyrš nebo Hyř. Začalo se stavět na místě močálovitém, rozbrázděném četnými rameny obou řek.

Nejprve se pozornost lokátora Hirza zaměřila na dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie a také farní kostel se hřbitovem na místě dnešní katedrály sv. Mikuláše. Rozvrh bloků, prostranství a ulic, který vytyčil Hirzo, je dodnes zachován bez velkých změn. Těžištěm je rozlehlé čtvercové náměstí, na něj navazuje pravidelná síť na sebe kolmých ulic, jež dělí zástavbu do bloků v podobě šachovnice. V rámci bloků byly vymezeny parcely pro řadové úzké a protáhlé domy. Hned po založení města postupně rostl prstenec hradeb s věžemi a branami. Z období vrcholného středověku pochází dochovaná Rabnštejnská věž. Černá věž, dominanta historického jádra oblíbená hlavně pro možnost vyhlídky na blízké náměstí, byla vystavěna v 16. století. Z této doby je i původní renesanční radnice, přestavěná barokně v 18. století. Honosná radniční budova vévodící hlavnímu náměstí je zřejmě nejkrásnější barokní stavbou svého druhu u nás. Pranýř na náměstí před radnicí nahradila v 18. století kašna pojmenovaná podle starozákonního siláka Samsona. Vodní nádrž kašny o průměru 17 metrů patří k největším v Čechách. Při dopravě mušle na náměstí roku 1721 musela být dokonce rozšířena Svinenská brána. Drobnější barokní stavbou je kaple Smrtelných úzkostí Páně sousedící s katedrálním chrámem sv. Mikuláše. Původně uzavírala křížovou cestu vestavěnou do obvodní zdi hřbitova. Nyní však už hřbitovní zeď ani hroby neuvidíme. Po polovině 18. století byly Budějovice sídlem kraje a biskupství.

Rozvoji průmyslu pomohlo vybudování koněspřežné železnice z Českých Budějovic do rakouského Lince. Vozy tažené koňmi jezdily na celé její trase od srpna 1832. Koňka začínala v Budějovicích na nádraží, z něhož se zachoval jen staniční domek, dnes využitý pro muzejní expozici. Z 19. století je rovněž empírová stavba divadla, kde v roce 1856 hrál ve svém posledním představení Josef Kajetán Tyl. V předminulém století se v Budějovicích narodili dva nejznámější rodáci – podnikatel Vojtěch Lanna a také malíř a spisovatel Vlastimil Rada. Na přelomu 19. a 20. století byla postaveno novorenesanční muzeum, v němž na návštěvníky čekají přírodovědné, historické a národopisné sbírky i pravidelné výstavy. 20. století dalo městu mimo jiné stadion se sokolovnou, hydroelektrárnu a plovárnu.

Legendy města České Budějovice

V jihočeské metropoli jsou zajímavá místa, o nichž se po staletí vypravují četné pověsti a legendy. Na náměstí Přemysla Otakara II. narazíme poblíž Samsonovy kašny na kámen, který se nápadně liší od okolní dlažby. Je oblý a označený vytesaným křížkem. Říká se mu bludný, neboť podle pověsti ten, kdo ho překročí po deváté večer, bude bloudit ulicemi města až do rána a nenajde cestu domů. Také symbolizuje „zbloudění“ místního provaznického tovaryše Filipa, jenž se v době vlády Jiřího z Poděbrad přidal ke spiklencům kolem mečíře Němce připravujícího povstání proti králi. O spiknutí se ale dozvěděl městský hlásný, otec Filipovy dívky Markéty. Po prozrazení bylo devět lidí včetně Filipa zajato a popraveno. Právě na místě, kde si budeme prohlížet neobvyklý bludný kámen.

Legendami je opředen klášterní kostel Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí. Na jeho oltáři je umístěna fotokopie obrazu Madony, který byl přivezen z Itálie v roce 1410 a v budějovickém kostele instalován o osm let později. Madona prý kromě jiných zázraků uchránila Budějovice před Švédy a morem. Jiná legenda se váže ke kamenným chrličům na severní fasádě – žábě a drakovi. Podle jedné verze vylézají ze zdi, podle druhé se v ní naopak ztrácejí. V obou případech nastane konec světa, až svůj pohyb dokončí.

Tři hrubě tesané masky na východním průčelí zbrojnice zvané Solnice, budovy nacházející se proti vedlejšímu vchodu do chrámu, údajně zobrazují lupiče. Ti dle pověsti vnikli do chrámu, přepadli jeptišku Aloisii a nutili ji prozradit místo s klášterním zlatem. Statečná Lojzička však zloděje přelstila – nalákala je na poháry a kříže z kočičího zlata do sakristie, kterou zvenčí zamkla a spustila povyk.

K nemnoha dochovaným stavbám kdysi rozsáhlého českobudějovického opevnění patří věž Železná panna. Byla postavena v ohybu městských hradeb proti místu, kde se vlévá Malše do vltavského ramene. Železná panna je ovšem nejen název věže, ale i středověkého popravčího nástroje. Právě jím byl podle pověsti popraven Prokop z Dubného, který vedl oddíl na pomoc klášteru Zlatá Koruna ohroženého husity, avšak ve skutečnosti chtěl pomoci Žižkovi. Vojáci Prokopa přemohli, odvezli do „Budějic“, kde byl po rychlém soudu vsazen do výklenku ve zdi věže. Kat vzal za páku, ze zdi se vysunuly obruče s ostrými noži a nešťastníka objaly... Souvislý úsek středověkých hradeb s Železnou pannou a Otakarovou baštou neboli Otakarkou lze vidět v západní části historického jádra mezi Biskupskou ulicí a bývalým dominikánským klášterem.

Kultura města České Budějovice

V současné době žijí Budějovice pestrým kulturním životem. Město a různé instituce organizují pravidelné akce, k nimž náleží např. Masopust, Jarní trhy, Slet čarodějnic, Radniční léto nebo blok adventních a vánočních programů. Areál výstaviště je dějištěm každoročních výstav a veletrhů, ke kterým patří Hobby, Slavnosti piva, Antonínský jarmark, Země živitelka, Vzdělání a řemeslo, Móda show, Adventní trhy aj.