Nejen centrum, ale i další části města a obce v jeho okolí jsou hodny naší pozornosti.

V Rožnově, kdysi trhové osadě Rožmberků a současné budějovické čtvrti, můžeme spatřit selské usedlosti s renesančními sýpkami se sgrafitovou výzdobou. Rudolfov, povýšený císařem Rudolfem II. na svobodné horní město, je vedle renesančních památek z 16. století proslulý dřívější těžbou stříbra, o níž se nejvíce dozvíme v místním muzeu a při procházce naučnou stezkou „Rudolfovo město“.

Vypravíme-li se z Budějovic severním směrem, přijedeme zhruba po 9 km do Hluboké nad Vltavou, jež nabízí spoustu možností: mj. prohlídku zámku s parkem v anglickém stylu a Alšovou jihočeskou galerií, návštěvu loveckého zámečku Ohrada nebo poznávání přírody v sousední zoologické zahradě.

Pokud bychom chtěli podniknout trochu delší výlet, můžeme zvolit třeba lázeňské město Třeboň, památkovou rezervaci v Českém Krumlově, zámek Kratochvíle u Netolic či selské baroko v obci Holašovice.

Pro České Budějovice je příznačné těsné sepětí s okolní krajinou. Kotlinu, v níž je metropole jižních Čech situována, rámují téměř ze všech stran pásma vrchů. Na jihovýchodě ji uzavírá Rudolfovský práh a na jihozápadě se zdvihají hustě zalesněné masivy Kluku a Kleti. Jen severozápadním směrem přechází budějovická kotlina do rovinatých hlubockých a vodňanských blat posetých četnými rybníky. Metropoli ležící v celé šířce pánve a hory dále na jihu vidí ti, kteří přijíždějí do Budějovic od severu. Západní pohled na město je omezen Lišovským prahem, na kterém jsou zřetelné kostely a kopce nad nivou Vltavy a Malše. Z ptačí perspektivy bychom vnímali široké okolí krajského města jako plochou sníženinu Jihočeských pánví obklopenou zvlněným podhůřím Šumavské hornatiny a Táborské pahorkatiny.